Květen 2016

Keškulína.

5. května 2016 v 21:32
Ještě nedávno jsem neměla ani páru o tom, co je to "geocaching". Jen jsem u neteře Karolínky a jejího přítele Vaška zaslechla něco o "keškách". I když mnou zvědavost cloumala, nechtěla jsem vypadat jako totální blbka. Nezeptala jsem se proto omladiny, ale vlítla na net. Informace dobrý, ale nějak jsem si to pořád neuměla představit.
Před měsícem se mi zadařilo. Karolínka s Vaškem přijeli na víkend. Domluvili jsme se, že v sobotním odpoledni zapátráme po keškách. Už první keška byl velký problém. Mobilní appka nás honila kolem rybníka. Patnáct metrů tam, padesát sem, na jih a na sever... Ještě chvíli a kopali jsme tunel. Karolínka začala soptit, že se na to vykašle, že appka je blbá a keška v nedohlednu. Povzbuzovala jsem ji, chtěla jsem tu kešku najít. Byla by moje první. Vašek znovu zapátral v mobilu. Potom trochu se smíchem v hlase zavolal na Karolínku, ať se svlékne do spodního prádla a vleze do vody, že keška je na ostrůvku uprostřed rybníka. Keška se tam opravdu nachází. Poslední záznamy v appce byly někdy z února, kdy rybník zamrzl a bylo možno po něm na ostrůvek přejít. Bylo mi to líto, ale ještě jedna šance tu byla. Nabrali jsme směr "zimní stadion", přesněji autobusová zastávka, která se u něj nachází. Přišli jsme na místo a Vašek nám oznámil, že keška je v levém dolním rohu. Vrhli jsme se na všechny levé dolní rohy a plazili se po kovové konstrukci jako úchyláci. Já jsem došla tak daleko, že jsem strčila dva prsty do hadice, která funguje jako okap. Když jsem prsty vytáhla, měly barvu jako kdybych prováděla anální vyšetření. Po výkřiku "fuuuuj" jsem procedila mezi zuby, že tam keška není a že by byla sranda, kdyby byla na zastávce na protější straně. Oba hledači zpozorněli. Vašek vytáhl mobil a znovu spustil appku. Měla jsem pravdu, keška je na zastávce přes silnici. Přeběhli jsme přechod a opět začalo osahávání zastávky. Nedobrota Vašek ponoukal Karolínku, at zaloví v odpadkovém koši. Já už jsem nic neosahávala, jen jsem prohlížela. Zřejmě mám detektivní nadání, protože jsem si všimla jedné maličkosti a to doslova. Kovové části zastávky jsou k sobě připojeny silnými šrouby a v levém dolním rohu šroub nebyl, i když zespoda bylo něco jako matice. Sáhla jsem na to a v ruce se mi objevilo něco miniaturního, moje první keška. Hurá! Už jsem taky keškulína!