Červenec 2015

Mobilní "blbštajni".

29. července 2015 v 21:43
Konečně večer, dnešek v práci byl fakt na bednu. Co to s těma lidma sakra je? To nedokážou vydržet pět minut bez mobilu? Mluvím se zákazníkem, najednou se mu rozezní mobil a v tu chvíli začne předvádět tanec šíleného kreténa. Plácá se rukama do zadku, do předních kapes u kalhot, div si nerozdrtí kulky a přitom poskakuje jako by měl v kalhotách pohlavní broučky. To, že stojím vedle něj a mluvím na něj, je mu jedno.
Opravdu mám někdy chuť, vytrhnout takovým blbštajnům mobil z ruky a kopnout je přesně tam, kde se před tím poplácávali. Taky jsem mobilní šílenec, ale znám základy slušného vychování. Pomazlím se se svým "miláčkem", až když vím, že tím nikoho neobtěžuji. S vyplazeným jazykem

Smrtící meloun.

26. července 2015 v 21:54
V týdnu jsem byla u rodičů na návštěvě. Dostala jsem na osvěžení meloun, ale než jsem stačila polknout první sousto, pronesl taťka vtipnou větu (nemůžu citovat, dostala bych sprďáka) a já vdechla napůl rozžvýkaný kus. Protože mám velkou pusu, melounu bylo víc než dost. Nebo možná jsem tak nenažraná, kdo ví. Zaskočilo mi a já se začala dávit. Mamka stála u kuchyňské linky, ukazovala na mě a smála se, co jí plíce stačily. Nazvala mě "praštěnou", nohy zkřížila a raději se chytla v rozkroku, protože se ze mě mohla počůrat. Celou dobu si myslela, že blbnu a snažím se je pobavit. Už jsem nemohla skoro dýchat, tekly mi slzy a navíc mi se mi z nosu spustila nudle. No byla jsem k sežrání. Naštěstí se mi povedlo nadechnout a rozkašlat se. Meloun mi lítal z pusy, melounová šťáva z nosu a jen co jsem se pořádně nadechla, zavolala jsem k mamce: "Málem jsem se udávila!"
Teď už mi rodiče meloun nikdy nenabídnou, protože jsem nenažraná a jím jako dobytek.

Holky, pozor na myslivce!

23. července 2015 v 21:27
Nevím, jestli váš partner, přítel nebo manžel má nějakého koníčka, ale ten můj má a úplně mu propadl. Jde o myslivost. S myšlením to nemá nic společného. Tím ale nechci říct, že Bořek je nějaký mimoň s IQ houpacího koně. Prostě myslivečkuje. Občas mám pocit, že myslivečkování je jeho láska a já koníček.
Už 14 let mu odpouštím jeho běhání po lese, stavění posedů, zavážení krmelců, práci na poli, nekonečné šmírování lesní zvěře... A to bych mohla dál pokračovat. Odpouštím mu sliby, že mě vezme s sebou do lesa. Odpouštím mu, když pošle sms, že přijde dýl, protože k posedu přišla prasata a je příznivý vítr. Odpouštím mu, když se doma svlékne z mysliveckýho mondůru a já pak vysávám jehličí, popřípadě si ho zapíchnu do nohy nebo do zadku. Odpouštím mu, když zašlape celou chodbu od bláta, protože venku lilo jako z konve a on se k autu vrací přes pole, protože je to nejblíž.
Zmínila jsem se, že není žádný mimoň, ale v jistém směru je.. Poprvé jsme spolu byli letos v kině. Ptala jsem se ho, kdy byl naposledy. Odpověď? " Se školou!" Myslela jsem, že vtipkuje. Možná vám to nepřijde nijak zvláštní, ale Bořek už překročil padesátku a co vylezl ze školy, nebyl vlastně nikde. Ale lesem by vás provedl poslepu.
Děvčata, dávejte pozor na kluky, co se na sto procent věnují svým koníčkům. Hlavně pozor na myslivce, ti mají totálně zelený mozek. Jedině, že byste byly tak tolerantní jako já. ( překlad poslední věty: "Jedině, že byste byly stejně blbý jako já.)

....ale i přesto bych neměnila.

Nikdy nepůjčuj nemravné knihy!

19. července 2015 v 20:58
Jako dítě jsem hodně četla. Z pohádek jsem v pubertě přešla na romány a před časem jsem objevila kouzlo erotické literatury. Žádný ťuťuňuňu, ale pořádný čuňačinky. Jako mnoho čtenářek (jak jsem zjistila i čtenářů) jsem podlehla knižní trilogii Odstínů. A pak jsem hledala další podobné knihy a pár hezkých našla.
Před pár týdny jsem byla u rodičů na zahradě a povídala si z jejich sousedkou. Je to starší paní, přes osmdesát let, která kdykoliv sedí venku na zahradě, tak s knihou. Posteskla si, že vyčerpala obsah své i sousedčiny knihovny. Nabídla jsem obsah mé knihovny a ona s radostí přijala. Už nějaký čas jsem její knižní dodavatelkou.
A před třemi týdny jsem jí jednu z mých nemravných knih půjčila. Ptala se mě, co jsem nedávno četla a když jsem jí obsah zkratkovitě povyprávěla, porno scény jsem ovšem vypustila, hned byla pro, že si knihu taky ráda přečte. Upozorňovala jsem ji, že sex je tam barvitě popsaný, ale nedala se odradit. Zatímco jiné knihy mi vracela po týdnu, někdy dřív, tentokrát je to tři týdny a tvrdí,že pořád nemá dočteno. Napadlo mě, jestli paní v tomto věku masturbují. Jestli jo, tak se s knihou můžu rozloučit. Mrkající

Vášeň nebo prdíky?

18. července 2015 v 17:46
Taky se sama sebe občas ptáte, co v ostatních lidech vzbuzujete? V někom možná vášeň a v někom prdíky. A já jsem asi ten druhý typ. V práci se mi to stalo dvakrát. Poprvé si zákazník ulevil, když jsem mu do ruky podávala závěsné desky do šanonu. Zřejmě se mu natažením ruky zkrátila kůže na koncovodu a ten se otevřel. Další zákazník mě tím obšťastnil, když zvedal velký balík toaletního papíru. U tohoto případu to ale vypadalo, že výměna spodního prádla bude nutná, že se na sto procent posral. Nemínila jsem to čichem zjišťovat a tak jsem se rozeběhla k pokladně vystavit účet a vůbec mě nezajímalo, jestli má v plánu pustit místo smradu, ještě nějakou korunu.
Co mi to, pánové, děláte? To vypadám jako "hajzl", že si přede mnou ulevujete?

Mystrině trapasů.

13. července 2015 v 21:44
Taky se vám stal trapas, na který nezapomenete? Já jich mám několik a tenhle se mi opravdu povedl.
Už jsem zmínila, že pracuji ve velkoobchodním skladě. Před nějakým časem jsem obsluhovala pána, který u nás léta nakupuje obalový materiál jako jsou kelímky, tácky a balící potravinový papír. A u toho zůstanu. Papír chodí nebalený na dřevěných paletách, Je to vysoký stoh velkých papírů, které stáčíme do rolí, převazujeme motouzem a vážíme. A tak jsem se ocitla s tím milým pánem u tohoto nešťastného papíru. Usmála jsem se a zeptala se:
"Kolik ho dáme?"
Odpověď byla:
"Asi tak deset kilo."
Vzala jsem štos papíru, stočila ho a do ruky vzala klubko motouzu. Ten jsem si ustřihla zbytečně dlouhý. Pán mi chtěl asistovat a to neměl. Zatáhla jsem motouz kolem role a ten dlouhý cancour, co mi tam zbyl jsem prudce zatáhla a ten silněji šlehnul a rovnou pánovi přes "kulky".
Vykřikla jsem:
"Moc se omlouvám" a nebyla jsem daleko od toho, vrhnout se mu do rozkroku a pofoukat mu bebíčko. Místo, aby mě sprdnul, se usmál a řekl:
"Nic se neděje, já už děti mám!"
Kdo ví, možná jsem v něm tou ranou probudila novou vášeň.

Jak neslyšně rozepnout suchý zip a přivodit tchýni infarkt.

11. července 2015 v 23:46
Včera jsem koukla na FB a zaujal mě odkaz "Jak neslyšně rozepnout suchý zip". Pustila jsem si tedy názorné video a poslouchala rady od vojáka, který ukazoval postup. Video skončilo a já si uvědomila, že jsem další blbka, která na to skočila. Zároveň mě to ale pobavilo.
Odpoledne jsem byla u rodičů na kafču a vzpomněla si na zipový vtípek.
"Mami, víš, jak rozepneš suchý zip, aby nebyl slyšet?"
Mamka řekla, že to je nesmysl, že to nejde. Ujistila jsem ji, že jde. Vzala jsem pouzdro od mobilu, rozepla sucháč a ten se hlasitě ozval. Hned jsem pouzdro zase zapla.
"Mami, teď ti ukážu, jak se rozepne tak, že ho neuslyšíš".
Mamka se na mě upřeně dívala. Chytla jsem klopu z pouzdra a naznačila, že teď to přijde. V tu chvíli jsem vykřikla jak nejvíc to šlo a zároveň otevřela pouzdro. Mamka se lekla tak, že mi řekla, že jsem blbá a z obýváku se štěkotem vylítla jejich malá psí holka. Měla jsem pravdu, zip neslyšela! Smějící se

Dnes mi mamka říkala, že tento vtípek včera zkusila na svém bratrovi a jeho ženě, mém strýčkovi a tetě. Když mi to vyprávěla, smíchy se zajíkala. Strýčkovi prý vylítly oči z důlků tak, že mu málem prolítly skrze brýle a teta zrudla a vykřikla (přitom nazvala mamku volem), že má leknutím infarkt a ještě půl hodiny se jí třásly ruce.

A jedna rada nakonec:
Pokud se chcete zbavit své protivné tchýně, můžete vyzkoušet, zda to touto metodou nevyjde!

Jsem telefonní legenda!

8. července 2015 v 21:49
Znáte tu situaci, kdy potřebujete vyřídit něco důležitého a chcete, aby vaše řeč byla perfektní a to hlavně, když se jedná o kontakt telefonní? Já jsem v tomhle přeborník a mohla bych dávat kurzy. A v práci jsem legendou!
Přijímala jsem zboží a při kontrole jsem zjistila, že nám přebývá jeden karton kelímků. Protože jsem holka poctivá, rozhodla jsem se zavolat na dodavatelskou firmu a přiznat jim jejich chybu. Sedla jsem si k telefonu a vyťukala číslo. Moje kolegyně pobíhaly nedaleko mě, tak jsem chtěla být důležitá a dát si záležet.
Z telefonního sluchátka se ozval ženský hlas, který se představil jménem a zeptal se, jaké mám přání. Pozdravila jsem, také jsem se představila a pak pronesla: "Mám nějaké nesrovnalosti v dodávce, můžu to probrat s váma?" Dostala jsem kladnou odpověď a tak jsem pokračovala: " Mladá paní, při kontrole zboží jsem zjistila, že jste nám posrali jednu krabici kelímků navíc." Ano, čtete dobře, "posrali". Kolegyňky vybouchly smíchy a byly k neutišení. Zachovala jsem se jako telefonická profesionálka. Sice mě to stálo plno sil, zachovat klid, ale v poklidu jsem ukončila hovor. Jen co jsem položila sluchátko, přidala jsem se k Monče a Radce a řvala smíchy tak, až mi tekly slzy.


Potí se mi půlky!

7. července 2015 v 18:44
Ta vedra mě zničí! Asi jsem se měla narodit jako tučňák někde na Antarktidě. Postavu na to mám. Připadám si unavená jako po celonočním řádění. A protože nepiju a nejásám po zábavách, tak nevím k čemu to přirovnat. Možná k sexu, to je má nejoblíbenější zábava a jediné mé vyčerpávající řádění. Tak to bych vlastně měla být spokojená, ne?
Nesnáším ten stav, kdy se celá orosím potem. Přísahám, že se mi potí i sedací půlky. No dobře, přiznávám, že i ty přední půlečky. Dnes jsem měla debilní nápad a vytáhla žehlící prkno. Venku 33 stupňů a tak 50 od žehličky. Ani bych bývala nemusela zapínat napařování, stačilo se otřást a kapkami potu bych si prádlo pěkně pokropila. Fuj!

Masturbační loket

3. července 2015 v 22:45
Už skoro dva měsíce mám "pravoruké trápení". Jedna vrchní končetina začala vůči mě mít námitky a dává mi to bolestivě najevo. Nevím, co se jí nelíbí, jsem na ni hodná. Aby se u mě cítila spokojeně, občas jí nalakuji nehty, denně jí opečovávám krémem, nechám jí mazlit se s Betynkou (mým čtyřnohým mazlíčkem) a Bořkem (mým dvounohým zlatíčkem)... A jak se mi ta mrcha odvděčuje? Bolí a nepřestává. Snažím se jí to vrátit, tak ji stahuji obinadlem a objednala jsem ji na vyšetření. A navíc díky ní musím odpovídat na zvědavé dotazy jako " co se ti stalo" nebo "co máš s rukou"? Začala jsem jednoduchou odpovědí "nevím", poté "asi natažený sval". Netrvalo dlouho a přitvrdila jsem slovy: "penisový loket". Teď už jsem z dotazů tak otrávená, že odpovídám bez uzardění: z "nadměrné masturbace".